Vzhledem k tomu, že softwarová licence je smlouvou, která upravuje vztah mezi dodavatelem a uživatelem softwaru, mělo by být samozřejmé, že tuto smlouvu obě strany dopodrobna znají (protože z této smlouvy vycházejí jejich práva a povinnosti a tyto závazky jsou soudně vymahatelné).
Následující tabulka uvádí rozsah jednotlivých softwarových licencí v normostranách. Jelikož dodavatelé SW poskytují licence v různých formátech, byl počet normostran vypočten pomocí převodu licence na prostý text a vydělením počtu znaků číslem 1800.
Výběr programů v tabulce vychází z žebříčku deseti nejstahovanějších aplikací na serveru Slunečnice.cz (ze dne 30. 5. 2010), ke kterému byly doplněny tři další programy a tři svobodné softwarové licence.
Program | Typová licence | Počet normostran |
Adobe Reader | 12,9 | |
Skype | 19,6 | |
Avast! | 4,3 | |
Mozilla Firefox | MPL | 13 |
WinRAR | 3,3 | |
The KMPlayer | 4 | |
DAEMON Tools Lite | ? | |
CCleaner | 10,9 | |
Total Commander | 3,3 | |
Adobe Flash Player | 18,9 | |
MS Windows 7 | 20,9 | |
Adobe Photoshop | 30,7 | |
ICQ | 20,4 | |
GPLv3 | 19,5 | |
AGPLv3 | 19,2 | |
zjednodušená BSD | 1 |
Softwarová licence představuje typicky deset až třicet stran právnického textu. Vzhledem k tomu, že na běžném počítači jsou nainstalovány desítky programů, měl by uživatel před jeho použitím přečíst sto nebo více stran textu, případně se smířit s tím, že uzavírá smlouvy, jejichž obsah nezná.
Ani jedna z těchto možností (zdlouhavé čtení stovek stran nebo přijímání nepřečtených smluv) není příliš šťastná. K řešení této nepříjemné situace přispívá svobodný software tím, se přináší typové licence. Taková licence (např. GNU GPL) má sice podobný rozsah stran, ovšem je obecně používaná v mnoha programech, tudíž „investice“ do jejího čtení má daleko větší návratnost – uživatel (případně právník ve firmě uživatele) si takovou licenci přečte jen jednou a její znalost zužitkuje u desítek nebo stovek programů. Zatímco u proprietárního softwaru musí typicky studovat tolik licencí, kolik programů používá.
Typové licence sice nejsou zásadním důvodem, proč preferovat svobodný software, nicméně jsou pozitivním vedlejším efektem jeho používání. Přinášejí větší transparentnost1 do vztahu mezi dodavatelem a uživatelem softwaru a šetří čas a náklady, které by zákazník musel věnovat studiu individuálních licenčních smluv a dodavatel jejich vytváření.
Seznam jednotlivých typových licencí naleznete na webu organizace FSF případně OSI.
1) Neobsahují nepříjemná překvapení v podobě např. převodu autorských práv k veškerému obsahu, který uživatel přenesl pomocí daného programu, na dodavatele aplikace. Taková ustanovení se někdy skrývají mezi desítkami stran individuálních licencí.